Ing. Jan Čopík, Ph.D.

Novoměstský zastupitel

Nové Město nad Metují z pohledu zastupitele

V komunálních volbách v říjnu 2014 jsem coby nezávislý kandidát získal od spoluobčanů důvěru a stal se jedním z 21 zastupitelů našeho Nového Města nad Metují. Zvolení mě potěšilo a práci v samosprávě se snažím dělat, jak nejlépe dovedu. Nezastírám, měl jsem zpočátku poněkud zkreslené představy. Ukazuje se, že 21 lidí je poměrně velká skupina a není vždy jednoduché získat pro nějaký návrh většinu. Práce v samosprávě je také poměrně časově náročná. Nechci rozhodně tvrdit, že jsem prosadil něco velmi zásadního. S blížícím se koncem volebního období je na místě určitá rekapitulace. Rozdělil jsem ji na tři části – město a jeho předpoklady, práce zastupitelstva a priority do budoucna.

Město a jeho předpoklady

Naše město je nejenom malebné, ale má také krásné okolí. Myslím, že zejména to mu také získává body v různých žebříčcích (za všechny žebříček kvality života měst ČR 2018). Nepříjemný je stálý pokles počtu obyvatel města. Naposledy v roce 2007 se počet lidí ve městě pohyboval okolo 10 000, k 1. lednu 2017 mělo ve městě trvalé bydliště „pouze“ 9 517 osob. Početně sílící jsou pouze lidé starší 65 let (Plán sociálních služeb Nové Město nad Metují 2018-2020). Tyto skutečnosti mají a budou mít dopad na městské finance. Většina peněz do rozpočtu města totiž plyne z tzv. sdílených daní – zjednodušeně za každého občana určitá částka (v roce 2017 hodně zhruba necelých 12 tisíc Kč). O starší občany bychom se jako společnost měli v případě potřeby postarat, tedy i jako samosprávné město. Něco to však také stojí. Ve schváleném rozpočtu města na rok 2018 se počítá s příspěvkem městskému středisku sociálních služeb OÁZA přes devět milionů Kč. A město má i další stálé (běžné) výdaje – příspěvek knihovně necelých pět milionů Kč, muzeu necelé čtyři miliony Kč a řadu dalších. Také tři základní školy s prvním i druhým stupněm stojí peníze. Netvrdím, že něco z toho nepotřebujeme. Mnohé věci ostatně s nemalým osobním nasazením dosáhli minulí starostové a minulé samosprávy. Vždy však platí něco za něco. Některá okolní města něco z toho nemají, případně některé věci mají zřizované (financované) krajem (muzeum v Náchodě, domov pro seniory v České Skalici apod.). Pro Nové Město nad Metují znamená to něco hodně stálých (běžných) výdajů. A tudíž méně peněz na investice (opravy místních komunikací, opravy chodníků nebo třeba také obnova letního koupaliště). Pár čísel v následujících tabulkách. Nové Město nad Metují za roky 2010 až 2017 investovalo do oprav a budování (investic) celkem 30,9 tis. Kč na jednoho obyvatele, Červený Kostelec 36,7 tis. Kč a Česká Skalice dokonce 60,1 tis. Kč. Žádné ze zmíněných měst nemá velké dluhy. Možná jsou ve Skalici šikovnější „v dotacích“ a také ta čísla jsou opravdu dost „na hrubo“. Ještě jednu poznámku k daňovým příjmům Nového Města – za roky 2010 až 2017 sice stále rostou a to i přes pokles počtu obyvatel. Je třeba si však uvědomit, že zvláště v posledních letech panuje ekonomická konjunktura a s ní přichází vyšší výběr daní. Ale konjunktura bohužel nebude trvat věčně…

Nové Město nad Metují (v tis. Kč)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
daňové příjmy 87 685 84 362 90 563 107 194 110 606 113 054 121 840 130 208
kapitálové příjmy 2 390 4 186 2 380 2 249 2 191 1 469 3 566 4 913
nedaňové příjmy 28 685 29 178 30 613 29 896 28 355 28 770 30 798 33 531
transfery/dotace 135 569 81 090 29 265 24 782 35 355 37 360 24 998 35 192
běžné výdaje 150 932 154 725 140 266 136 688 148 714 148 392 147 591 158 644
investiční výdaje 144 685 35 041 16 971 9 623 18 426 24 292 22 107 30 861
saldo -41 288 9 050 -4 416 17 810 9 367 7 969 11 504 14 339
počet obyvatel 9 878 9 859 9 784 9 749 9 726 9 623 9 550 9 517
investice na obyvatele 14,65 3,55 1,73 0,99 1,89 2,52 2,31 3,24

Zdroj: Monitor.

Červený Kostelec (v tis. Kč)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
investiční výdaje 32 283 37 028 47 891 33 875 43 748 51 992 34 282 29 887
počet obyvatel 8 534 8 542 8 535 8 510 8 471 8 454 8 428 8 355
investice na obyvatele     3,78 4,33 5,61 3,98 5,16 6,15 4,07 3,58

Zdroj: Monitor.

Česká Skalice (v tis. Kč)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
investiční výdaje 12 332 56 022 134 356 35 380 14 163 12 974 22 519 24 010
počet obyvatel 5 319 5 283 5 201 5 178 5 154 5 085 5 049 5 049
investice na obyvatele 2,32 10,60 25,83 6,83 2,75 2,55 4,46 4,76

Zdroj: Monitor.

Práce zastupitelstva

Nové Město nad Metují není velké město, podle různých definic se řadí mezi města malá. I práce městské samosprávy tomu odpovídá. Nejsou u nás politické kluby volebních stran jako ve velkých městech nebo v parlamentu. Těžko se na schůzi zastupitelstva rozezná zastupitel „koaliční“ a „opoziční“. Jde tak trochu spíše o 21 nezávislých osob. Málo kdy se ve volebním období 2014–2018 vyskytly nějaké větší „třenice“ – polemiky. Snad při dlouho projednávaném a nakonec nerealizovaném prodeji podílu v První novoměstské teplárenské a při několika dalších věcech. Na stěžejních investicích většinou panovala poměrná shoda. I na výstavbě nové tělocvičny u ZŠ Komenského. Beru to tak, že se pro ni v „anketě“ a debatě vyslovila většina zastupitelů. Byť s ohledem na bohužel stále klesající počet obyvatel (dětí) jen čas ukáže, zda to bylo správné… Rozhodně bude pro město mínusem sloučení průmyslovky a učiliště se speciální základní školou. Ty jsou však zřizované krajem a městská samospráva měla a má možnosti omezené. Pokud by to bylo na mě – a pokud bych přesvědčil většinu kolegů v zastupitelstvu – přistoupil bych poněkud „opatrněji“ k prodejům některých městských objektů. Např. v prosinci 2016 odhlasovala většina zastupitelů prodej objektu bývalé drogérie Rovenský u autobusového nádraží. Je to obchod v samotném centru města a takových by se obec zbavovat podle mého názoru neměla. Jen velice obtížně může teď samospráva ovlivňovat, co v této provozovně bude či nebude. Navíc při obstarání nového nájemce by při dosavadní výši nájmu plynul pro město stabilní příjem přes 7 % z inkasované prodejní ceny ročně. Někteří zastupitelé byli velice aktivní, někteří o něco méně. Myslím někdy je však méně i lépe. Někteří z kolegů jsou odborníky prakticky na vše – na střední školství, sport, teplárenství… Před některými rozhodnutími myslím však je lépe poptat se více i jinde a být více „pokorný“. Jen těžko by se např. poté stalo, že samospráva „nařídí“ cenu tepla pro malé kotelny (vytápění v objektech mimo centrální „horkovody“) tak nízko, že je pro městskou teplárenskou společnost nákladově nedosažitelná a tudíž velmi ztrátová.

Priority do budoucna

Jsou jistě věci, které občany ve městě štvou. Jen některé však samospráva a zastupitelstvo konkrétně může účinně ovlivnit.

Obezřetně bych přistupoval k prodejům majetku. To je jasná pravomoc samosprávy. Regulací nájmů v městských objektech je možné podpořit stávající či dokonce získat chybějící obchody a služby.

Samospráva by se podle mého také měla více podílet na bytové výstavbě (pozemky pro rodinné domky, byty). Ať už vytvářením podmínek pro ni, ale alespoň částečně i vlastními silami. Nakonec máme tu poměrně velkou rozvojovou plochu v bývalých kasárnách. Je to možná cesta k zastavení či alespoň zmírnění poklesu počtu obyvatel. I pokud by si to vyžádalo výdaje z rozpočtu – více obyvatel přinese i větší příjmy ze sdílených daní. Ruku v ruce s bydlením jde samozřejmě i uplatnění – zaměstnání obyvatel. I zde může samospráva leccos udělat, ale možnosti jsou zákonitě omezenější a to nejen finanční.

Dobře se myslím ve městě rozvíjí univerzita třetího věku při České zemědělské univerzitě v Praze. Svůj podíl na ní pokládám neskromně jako přínos. Snad najdeme možnosti jejího rozvoje a rozšíření (třeba i jiným způsobem než dosud).

Rozhodně bude třeba více samosprávu a její činnost otevírat všem aktivním občanům – od volebního období 2014–2018 je možné na webu města získat plné znění pozvánek na schůze zastupitelstva s vysvětlením a usnesením ke každému bodu. Stálo by jistě za úvahu zveřejňovat i podklady (přílohy) pro jednání. Mnohé obce to nakonec již dělají. Také by stálo za úvahu vyčlenit část rozpočtu pro rozhodování občanů formou tzv. „participativního rozpočtu“ a u velkých investic se občanů ptát formou anket.

Co se oprav a investic týče. Je samozřejmě třeba pokračovat v opravách místních komunikací a chodníků. Mnohé jsou v plánu, snad se na většinu z nich najdou i zdroje (ulice kpt. Jaroše, Čelakovského, chodník v Nádražní ulici, cyklostezka od Ammanu do Vrchovin, …). Snad se najdou i zdroje (a dotační možnosti) také na přebudování kina v multifunkční centrum a také na opravu a smysluplné využití objektu staré školy v Krčíně. Opravit bude třeba i rybník Hradiště, kde již byla s přispěním dotací zhotovena projektová dokumentace. Nejsou to rozhodně všechny potřebné investice a podle financí a dotačních možností jich nakonec bude ve volebním období 2018–2022 i více. Potřebné ale také velice ambiciózní je rozšíření městského střediska sociálních služeb. Zvláště pak zajištění následného provozu. Zde by bylo nejlépe pokusit se dojednat větší zapojení kraje.